Většině lidí anglický výraz „Convention on the Contract for the International Carriage of Goods by Road” nebo francouzský „Convention relative au contrat de transport international de merchandises par route” mnoho neřekne. V českém překladu se s ním možná někteří setkali jako s „Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě“, ale zkratka běžně označovaná jednoduše jako CMR nás hned přivádí k tomu, že se v následujícím textu budeme podrobněji věnovat mezinárodnímu nákladnímu listu, který zásilku doprovází.
Co je vlastně CMR?
Ti, kdo pracují v mezinárodní dopravě, berou dokument CMR do ruky každý den, pravděpodobně se však málokdo zamyslí nad tím, co všechno se za těmito třemi písmeny skrývá. Po druhé světové válce dostala mezinárodní doprava nový impuls, problém však představovalo to, že jednotlivé země měly vlastní právní předpisy upravující podrobnosti přepravy, což značně ztěžovalo řešení problematických a sporných situací při chybně provedené přepravě. Jako reakce na to se 19. května 1956 v Ženevě, jen půl roku před suezskou krizí a maďarskou revolucí, setkali zástupci zemí, kteří se pod záštitou OSN dohodli, že budou na přepravu zboží mezi svými státy uplatňovat společná pravidla.
Výsledkem bylo, že dne 19. května 1956 podepsali zástupci devíti států úmluvu, která vstoupila v platnost v létě 1961, a v následujících desetiletích se okruh zemí zapojených do systému CMR neustále rozšiřoval, takže dnes ji uplatňuje téměř 60 států (většina z nich jsou evropské a východoasijské země, mezi signatáři jsou však například i Maroko a Tunisko). Maďarsko úmluvu podepsalo v roce 1970 a následně ji vyhlásilo v zákonném opatření č. 3 z roku 1971.
Ve smyslu výše uvedené úmluvy je CMR dokument doprovázející zboží a zároveň smlouva, kterou mezi sebou uzavírají odesílatel a příjemce přepravovaného zboží za účasti dopravce. Vystavením CMR zúčastněné strany přijímají, že v případě jakýchkoli problémů budou považovat ustanovení úmluvy za závazná a určující.
V jakých případech je třeba vystavit CMR?
Podle oficiální formulace se působnost CMR vztahuje na každou smlouvu, která se týká přepravy zboží po silnici motorovým vozidlem za úplatu, pokud se místo převzetí a místo dodání zboží nachází ve dvou různých státech, bez ohledu na sídlo odesílatele a příjemce. Podívejme se na několik praktických příkladů:
- Pokud přeprava probíhá mezi dvěma společnostmi se sídlem v Maďarsku, ale zboží se dodává na zahraniční pobočku jedné z nich, je třeba vyplnit CMR.
- Pokud zahraniční společnost přepravuje zboží ze zahraničí do Maďarska, je rovněž nutné vyplnit CMR.
- Pokud společnost se zahraničním sídlem přepravuje zboží ze své provozovny v Maďarsku do provozovny jiné společnosti v Maďarsku, zboží CMR doprovázet nemusí.
- Extrémnějším příkladem může být situace, kdy přeprava z Maďarska do Rakouska probíhá koňským povozem – tehdy se CMR vyplňovat nemusí, protože se vztahuje pouze na přepravu motorovým vozidlem.
Je také důležité zdůraznit, že CMR není nutné vyplňovat pouze tehdy, když jsou oba dotčené státy smluvními stranami úmluvy CMR, postačí, aby se místo nakládky nebo vykládky zboží nacházelo ve státě spadajícím do působnosti úmluvy.
Je rovněž dobré vědět, že ačkoli se podle výše uvedeného CMR vztahuje pouze na silniční přepravu, patří sem i případy, kdy se část přepravy neuskutečňuje po silnici, ale po železnici, po vodě nebo letecky, pokud se přitom zboží nepřekládá. Například při přepravě do Velké Británie, kdy je kamion pod Lamanšským průlivem přepravován nákladním vlakem, nebo při přepravě z Maďarska na Sicílii, kdy kamion přes Messinskou úžinu přepravuje trajekt, to nebude znamenat přerušení silniční přepravy, takže je nutné vyplnit CMR a jeho působnost se bude vztahovat na celou přepravu. O tom, kdo za zboží na těchto úsecích nese právní odpovědnost, si podrobněji přečteš dále.
Vyplnění CMR
Jak jsme zmínili, CMR je třeba vyplnit tehdy, když se zboží pohybuje mezi státy a jeden z nich je smluvní stranou úmluvy. Vyplněním dokumentu CMR mezi sebou podpisující strany v podstatě uzavírají smlouvu o tom, že budou považovat ustanovení úmluvy za závazná pro celou přepravu a budou postupovat podle toho, co je v ní uvedeno.
Pokud jde o formát, neexistuje pevně stanovený předpis, úmluva určuje pouze to, jaký má být obsah údajů a jaké informace je nutné zaznamenat. Přesto je vhodné používat předtištěný formulář, protože nám to výrazně pomáhá i v tom, abychom přesně věděli, co do něj zaznamenat, a díky vícejazyčnosti je vysoká pravděpodobnost, že stejnému dokumentu porozumí každý, komu se dostane do ruky. Zároveň usnadňuje práci i administrativním pracovníkům, protože pokud se den co den setkávají se stejnou šablonou, mnohem rychleji v ní najdou pro sebe důležité informace. Formuláře dostupné také v Convoy Truck Shopu již při opuštění tiskárny obsahují doložku „Na přepravu se i v případě odchylného ujednání vztahují ustanovení Úmluvy o mezinárodní nákladní dopravě (CMR).“, kterou je třeba do dohody uvést i tehdy, pokud není uzavírána vyplněním hotové šablony. Další výhodou připravené šablony je, že funguje jako průpisový papír, takže ať už je třeba vyplnit CMR ve 4 vyhotoveních, nebo CMR v 6 vyhotoveních, stačí uvést údaje pouze na jeden list, na rozdíl od verzí vytištěných z internetu, kde je nutné stejný text napsat čtyřikrát nebo šestkrát.
Kolik vyhotovení mám vyplnit?
Podle textu úmluvy je CMR povinné vyplnit ve 3 vyhotoveních, z nichž jedno patří odesílateli zboží, jedno příjemci a jedno dopravci. Dnes se běžně setkáváme se 4- a 6dílnými nákladními listy, jejichž listy mají různé barvy, což usnadňuje jejich rozlišení. Vzhledem k tomu, že uvnitř EU neexistují celní hranice, pro zboží přepravované v této oblasti postačuje vyplnit formulář ve 4 vyhotoveních (jedno vyhotovení navíc oproti povinným třem může být potřeba například tehdy, pokud přepravu provádějí dva různí dopravci). V případě přeprav přes vnější celní hranice EU však budeme potřebovat CMR v 6 vyhotoveních, abychom měli kromě předchozích dostatek exemplářů například i pro celní řízení.
Pokud je možné přepravované množství zboží naložit pouze na dvě nebo více vozidel, může odesílatel, ale i dopravce požadovat, aby bylo vystaveno tolik nákladních listů, kolik vozidel se k přepravě používá. Po vyplnění dokument podepisuje a opatřuje razítkem jak odesílatel, tak dopravce. Praktická rada zní, že jako dopravce je dobré CMR naskenovat nebo ještě jednodušeji vyfotit, aby bylo po ukončení přepravy při případných otázkách či problémech i v našich rukou něco, čím lze doložit podrobnosti přepravy.
Kam co vyplnit?
CMR v zásadě vyplňuje odesílatel zboží, poté potřebná pole doplní dopravce a nakonec oba dokument podepíší. Zřejmě je to jasné, ale pro úplnost je vhodné upřesnit, že vyplnění by mělo probíhat propiskou, čímž se předejde nežádoucím změnám. U větších firem se samozřejmě používá i praxe, že se formulář vyplňuje strojově a ručně se doplňuje pouze podpis. Podívejme se, jaké údaje patří do jednotlivých polí:
- Odesílatel: Název a adresa společnosti, která dává dopravci přepravní zakázku. Zde obvykle postačí i razítko, není nutné všechny údaje vypisovat ručně. Důležité však je, že pokud se nějaký údaj do CMR uvádí razítkem, musí být otištěn na všech 4 nebo 6 vyhotoveních.
- Příjemce: Název a adresa společnosti, které má být zboží na konci přepravy vydáno. Nejde tedy o dodací adresu, ale o registrované sídlo společnosti. Stejně jako v předchozím bodě je i zde vyplnění razítkem v pořádku, pokud je k dispozici.
- Místo dodání zboží: Země a město, kam je zboží přepravováno. Může jít o sídlo společnosti příjemce (viz bod 2) nebo například o její provozovnu.
- Místo a datum převzetí zboží: Kde a kdy dopravce zboží převezme. Podobně jako v předchozím bodě se i tento údaj může lišit od údajů uvedených v bodu 1, pokud faktické převzetí zboží neprobíhá v sídle odesílatele.
- Přiložené doklady: Zde je třeba uvést dokumenty, které zboží doprovázejí. Může jít například o fakturu, dodací list, vážní lístek, balicí list, případně další specifický dokument podle druhu zboží.
- Značky a čísla: Sem lze uvést počet kusů zboží, jejich označení a pořadová čísla. Pokud je mezi přiloženými doklady například podrobná faktura, lze sem odkázat na její číslo, protože obsahuje celkové množství zboží v rozpisu. V případě přepravy ADR je také nutné v této části zaznamenat její podrobnosti.
- Počet kusů: Doporučuje se uvést množství zboží v takové měrné jednotce, kterou může dopravce zkontrolovat, například v paletách.
- Způsob balení: Výčet druhů obalů použitých pro přepravu, například paleta, karton, fólie.
- Název zboží: Vzhledem k omezenému prostoru v dokumentu je vhodné zboží popsat pouze stručně nebo zkratkou pod souhrnným označením.
- Statistické číslo: Do této rubriky lze uvést identifikační čísla přepravovaného zboží, například kód NHM (harmonizovaná nomenklatura zboží), kód TARIC (integrovaný celní sazebník Společenství), nebo v případě přepravy motorových vozidel jejich typ, registrační značku a VIN.
- Hrubá hmotnost: Celková hmotnost přepravovaného zboží, tedy zboží a obalu dohromady. Jako odesílatel můžeme při vyplňování CMR dopravci vyjít vstříc tím, že u hrubé hmotnosti nebudeme počítat na gram přesně, ale ponecháme určitou rezervu, aby vozidlo nebylo zcela na hranici povolené hmotnosti a dopravce tak neriskoval případnou pokutu.
- Objem: Protějšek předchozího bodu, pokud je zbožím kapalina, uvádí se zde její množství v m3.
- Pokyny odesílatele: Zde lze uvést takové požadavky vůči dopravci, jako je předepsaná trasa, určená parkoviště, místo celního odbavení, hraniční přechody, přepravní teplota, časové intervaly příjmu na terminálech. Mohou sem však být zapsány i jiné informace, například hmotnost použitých obalových materiálů. Informace uváděné do této části mohou být výrazně ovlivněny druhem přepravovaného zboží.
- Dobírka: Vyplňuje se v případě, že přeprava je placena dopravci při dodání. Obecně lze říci, že body 14, 15 a 19 týkající se finančních záležitostí se obvykle nevyplňují a ve většině případů zůstávají prázdné.
- Ustanovení o placení přepravného: Která ze stran účastnících se přepravy hradí přepravné.
- Dopravce: Tento bod vyplňuje dopravce (název, adresa, země). I zde obvykle postačí razítko dopravní společnosti.
- Další dopravci: Vyplňuje se v případě, že celou přepravu neprovádí jeden dopravce. Takovým případem může být například situace, kdy je z důvodu technické závady nutné přeložit zboží z původního vozidla na jiné, nebo když je zboží složeno v logistickém centru a odtud ho dále převáží jiný dopravce.
- Výhrady a záznamy dopravce: Z pohledu dopravce jde o jeden z nejdůležitějších bodů, kam lze uvést všechny jeho poznámky. Je vhodné porovnat údaje zapsané v CMR (počet kusů zboží, značky, pořadová čísla) se skutečně naloženým zbožím a zaznamenat, pokud podle jeho posouzení není zboží správně zabaleno nebo je vadné už při nakládce. Rovněž je účelné uvést, pokud množství nebo balení zboží z nějakého důvodu nemohl zkontrolovat (například pokud podle pokynů některé ze stran nesmí být řidič přítomen při nakládce). Výhrady zde zapsané by měl podepsat jak odesílatel, tak na konci přepravy i příjemce, protože v případě problému lze tímto způsobem doložit například to, že poškození nákladu nevzniklo během přepravy, ale že už takto byl vypraven. Zaznamenat je vhodné i to, pokud odesílatel nebo příjemce nedovolil výhrady do CMR zapsat, nebo pokud je na žádost dopravce odmítl podepsat. Přestože pro vyplnění CMR není stanoven jediný jazyk, v poli 18 je vhodné zaznamenat výhrady anglicky nebo v jiném mezinárodně používaném jazyce, případně v jazyce dotčené země. Pomoci s tím může vícejazyčný dokument vztahující se k této problematice, který lze stáhnout ze stránek Maďarského sdružení silničních dopravců nebo přímo ze stránek Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU). Protože je v CMR omezený prostor, lze sem uvést i kódy ze seznamu výhrad, podle nichž bude možné později přesně identifikovat, v čem spočíval problém.
- K úhradě: Hodnota zboží, kterou příjemce zaplatí řidiči dopravce, pokud její protihodnotu nehradí bankovním převodem odesílateli. Podle původního znění úmluvy je zde možné uvést také náklady související s přepravou, které během přepravy vznikly (např. cla). Dnes se toto pole obvykle nechává prázdné.
- Zvláštní ujednání: Jakákoli další informace, například že zboží bude převzato pouze v určitém čase.
- Místo a datum vystavení
- Podpis a razítko odesílatele: CMR v zásadě vyplňuje odesílatel zboží, pokud jej však z nějakého důvodu vyplní dopravce, nesmí tento bod podepsat. Mezinárodní přepravu musí CMR bezpodmínečně doprovázet, proto v krajním případě nechte toto pole prázdné.
- Podpis a razítko dopravce: I když odesílatel nepodepsal pole 22, které se ho týká, dopravce zde dokument v každém případě musí podepsat a otisknout razítko dopravní společnosti.
- Převzetí zboží, podpis a razítko příjemce: Vyplňuje příjemce při vydání zboží.
- Vozidlo dopravce, registrační značka, užitečné zatížení: V případě soupravy s přívěsem je třeba sem uvést registrační značku tahače i přívěsu.
Ta pole dokumentu CMR, která pro danou přepravu nejsou relevantní nebo pro ně nejsou k dispozici informace, je třeba ponechat prázdná. Povinně vyplňovaná pole jsou v přehledu výše uvedena tučně. Rovněž je povinné uvést, že přeprava podléhá ustanovením Úmluvy. To je důležité, protože bez tohoto údaje nese dopravce odpovědnost za veškeré vzniklé náklady a škody. Právě proto je na šabloně dostupné v Convoy Truck Shopu tato věta již předtištěna. Kromě povinných informací mohou strany do dokumentu zaznamenat cokoli dalšího, co považují za potřebné pro konkrétní přepravu, např. zákaz překládky, výši dobírky, hodnotu zboží, lhůtu pro přepravu nebo seznam předaných dokladů.
Odpovědnosti při přepravě
- Dopravce odpovídá za opožděnou přepravu. To snad ani není třeba vysvětlovat.
- Dopravce nese odpovědnost i tehdy, pokud využívá služby jiné osoby, například pokud přepravu provádí jeho zaměstnanec.
- Dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zboží. Výjimku představuje situace, kdy ke škodě dojde v důsledku zvláštní vady zboží, pokynu oprávněné osoby (tedy osoby, která je v daném okamžiku oprávněna se zbožím nakládat), nebo z důvodu, kterému dopravce nemohl zabránit. Pokud je však příčina spojena s technickým stavem vozidla, odpovědnost stále nese dopravce, i když si použité vozidlo pronajal a není jeho vlastnictvím.
- Právě proto je důležité zaznamenat do CMR předem všechny okolnosti a pokyny, protože například pokud ke škodě na zboží dojde v důsledku otevřené plachty a strany se v CMR dohodly, že přeprava bude probíhat s otevřenou plachtou, dopravce je odpovědnosti zproštěn. Stejně tak pokud je zboží přepravováno bez obalu a vzhledem ke své povaze se může poškodit, ale skutečnost, že je bez obalu, byla v CMR zaznamenána, nevzniká škoda opět vinou dopravce.
- Spolu s vystaveným nákladním listem musí odesílatel zboží předat dopravci všechny dokumenty, které mohou být potřebné k celnímu řízení nebo jiným úředním postupům, a musí ho o nich také informovat. Pokud se tak nestane a v důsledku jejich absence vznikne při přepravě škoda nebo dodatečné náklady, dopravce za to nelze činit odpovědným.
- Důležité je také to, že pokud dopravce učinil vše pro zabránění škodě, avšak ochrana, kterou vozidlo poskytovalo, tomu neumožnila zabránit, a zároveň dodržel všechny pokyny týkající se zboží, které obdržel (i během jízdy), nemůže být činěn odpovědným za takové škody, které mohly vzniknout v důsledku samotné povahy zboží. Například pokud přepravovanou zemědělskou plodinu poškodí hlodavci či červi, pokud se množství přepravované kapaliny sníží běžným odpařováním, a totéž platí i pro přepravu živých zvířat, což je snad ještě citlivější oblast.
- Je však podstatné poznamenat, že právě dopravce musí prokázat, že ke škodě došlo z výše uvedených důvodů, a nikoli jeho vinou. Pokud přepravu provádí více dopravců, odpovídá každý z nich za provedení celé přepravy. Výjimkou zde může být podmínka, které jsme se už dříve dotkli, tedy pokud se určitý úsek přepravy uskutečňuje bez překládky na jiném dopravním prostředku. Co to ale znamená v praxi: vyjdeme-li z dříve uvedeného příkladu, pokud mezi Francií a Velkou Británií v železničním tunelu vykolejí nákladní vlak přepravující i kamion, a v důsledku toho dojde k poškození zboží, pak je třeba na celou přepravu nahlížet, jako by probíhala po železnici, takže dopravce bude zproštěn veškeré odpovědnosti.
Podstatou je tedy ze strany dopravce pečlivost, informovanost a dodržování pokynů obdržených od oprávněné osoby, stejně jako to, aby byla všechna možná rizika předem zaznamenána do CMR. Pokud například obavy týkající se balení a podmínky, které je potvrzují, nejsou v CMR uvedeny spolu s odůvodněním, musí se mít za to, že při nakládce bylo se zbožím vše v pořádku.
Zmínili jsme, že pro dopravce je důležité řídit se pokyny obdrženými od oprávněné osoby, ale kdy a kdo vlastně o zboží rozhoduje? V této otázce představuje hranici v zásadě předání druhého vyhotovení CMR osobě uvedené jako příjemce. Do té doby může odesílatel rozhodnout například o tom, že má být zboží doručeno na jinou adresu nebo že dopravce nemá v přepravě pokračovat. Z toho plynoucí dodatečné náklady je samozřejmě nutné dopravci uhradit. Po předání CMR příjemci se však oprávněnou osobou stává příjemce a dopravce je povinen řídit se jeho pokyny. Ani to však není vytesáno do kamene – pokud se od toho chtějí strany odchýlit, musí to zaznamenat do CMR. To také potvrzuje, proč je při vykládce důležité nechat příjemce zboží podepsat bod 24 CMR.
Výše uvedené příklady patří pravděpodobně k důležitějším oblastem, ale kdo chce znát všechny detaily a nezalekne se často složitého právního textu, tomu se může vyplatit pročíst si již zmíněné domácí nařízení CMR.
Co lze očekávat do budoucna?
Možná si mnozí myslí, že jisté je to, co je napsané na papíře a co mají v ruce. Tak je to i s běžným CMR ve 4 nebo 6 vyhotoveních, je však třeba přijmout, že stejně jako téměř ve všech ostatních oblastech světa se i dokumentace v dopravě stále více elektronizuje, a CMR nebude výjimkou.
V únoru 2008 byl k původní úmluvě CMR z roku 1956 vypracován dodatkový protokol, který v podstatě otevřel možnost e-dokumentace. Tento dodatek vstoupil v platnost v létě 2011 a během následujících více než 10 let se k němu připojilo 34 zemí. Jeho zavedení by bylo vhodné co nejdříve v co největším počtu států, protože – zejména v Evropě – se jedna přeprava často dotýká několika tranzitních zemí, a pokud v některé z nich není eCMR používáno, musí mít dopravce u sebe při kontrolách tamních orgánů i papírově vyplněný dokument CMR. K prvnímu ostrému nasazení eCMR došlo v lednu 2017 a od té doby tento systém již funguje mezi Španělskem a Francií, mezi jinými státy se však takové přepravy zatím objevují jen ve formě testů.
Jaké jsou ale výhody eCMR? Jak můžeme pozorovat i v jiných oblastech, digitalizace – samozřejmě až po překonání počátečních potíží a poté, co si na ni zúčastnění zvyknou – nám v zásadě usnadňuje život. Ve prospěch eCMR například hovoří to, že všechny strany zapojené do přepravy průběžně vědí, co se se zbožím děje. Dnes má každý neustále po ruce chytrý telefon, takže se není třeba obávat ztráty dokumentů. Nové záznamy po vystavení lze opatřit časovým razítkem, takže lze přesněji sledovat, kdy například ke škodě na zboží došlo. Dopravce navíc může k událostem jako důkaz připojit i fotografie. Fakturace a úhrada přepravného se mohou rovněž zrychlit, protože není nutné čekat na doručení papírového dokumentu. Stačí si vzpomenout i na pandemii covidu – elektronizace může snížit i počet fyzických kontaktů. Celkově mohou dopravní společnosti díky ní očekávat snížení nákladů a zvýšení efektivity, stejně jako větší transparentnost.
V Maďarsku už profesní organizace několik let usilují o vytvoření podmínek pro zavedení eCMR a přípravy probíhají, právní regulace však dosud není zcela vyjasněná, takže plánované datum zavedení elektronického nákladního listu se neustále posouvá. Přesto už i u nás existuje několik společností, které jsou připravené a se svými vlastními aplikacemi čekají na okamžik spuštění.
Do té doby, než se eCMR objeví, u nás najdeš tradiční papírovou variantu i další užitečné tiskopisy potřebné pro přepravu. A pokud se při vyplňování CMR zasekneš, projdi si výše uvedený popis, který ti pomůže.